Korsika 2014 ... (4/5)
ale v naprosté většině případů to bylo u moře :)))
baletíme :)))
byla jsem ráda, že nebyly tak velké vlny, jako loni, nemám to moc ráda
takhle jsem si mohla relaxovat u břehu a bylo mi fajn :)))
Terezka ve vlně :)))
jeden den jsme se rozhodli, že si dáme k večeři pizzu, vyjeli jsme pro ni s Michalem do obce Vix, tam sice pizzerie byla otevřená, nicméně bylo nám sděleno, že se vaří až po 19 hodině ... ta jejich skvělá siesta, když má člověk hlad jako vlk. No nic, tak jsme jeli zpátky a vrátili se za 2 hodiny. Čekání stálo za to, pizza byla výborná, tohle byla Basquckies, či jaksi taksi :)))
a tohle byla Frontiére na smetanovém základě, ta byla úplně úžasná
a pro Michala Calzone, on má hrozně rád, tyhle ty pizza kapsy :)))
na tento den jsme měli naplánovanou Punta Velaco 1483 m, na druhé straně průsmyku Bavella, přivstali jsme si, abychom  mohli v klidu zaparkovat auto, protože máme zkušenost, že přes den je na těch parkovištích docela saigon (a taky byl, když jsme odjížděli) a napadá mě, že tady jsme v horách potkali jediné dvě placené parkoviště, jinak jsou tady všude free, je to tu holt hodně profláknuté místo. Nicméně hora, kam jsme vyrazili nebyla terčem svátečních turistů (naštěstí)
z kraje se šlo už klasicky voňavým lesem
za Terezkou je Col de Bavella a někde v tom údolí mezi máme auto
Trou de la Bombe
keška
found it! :)))
a pokračujeme dál
prošli jsme kolem skály, kde sedělo plno lidí (nevím, kde se tam vzali, cestou jsme nepotkali nikoho a hlavně nevím, co tam dělali, nebylo tam nic, než skalní stěna ve stínu, ničím nezajívamá) a začali jsme stoupat do kopce přímo na Velaco
bylo od té skály hodně prudké, velké převýšení na krátkém úseku
Michalka si našla jehličky borovice a píchala si je jako lék na lenoru :)))) a TErezka taky, nicméně ta má kůži citlivou a hned jí vyskočily červené pupínky
a takhle to bylo vlastně celou cestu, byla to druhá nejnáročnější túra (ta nejtěžší nás teprve čekala v horách v centru ostrova, Punta di l´Oriente)
sice řeči byly, ale prakticky musím přiznat, že holky byly šikovné
col de Bavella
a pod vrcholem
MIchal posadil holky na plošinu dole a volal na mě, ať vylezu za ním (myslela jsem, že je s holkama domluvený)
z hora byl tak nádherný výhled, že jsem se musela smát, světelné podmínky nejsou v tenhle čas nejlepší, takže z fotek to moc vidět není, ale můžete mi fakt věřit :)))
ten vrcholek nad Michalem je Punta Velaco
v pravo dole na plošince nás čekají děti, mávala jsem na ně a ony nic, už to  mi bylo divné
a vrcholovka
poslední zápis ve vrcholové knize byl starý 5 dní, takže opravdu nebylo divu, že jsem nikoho nepotkali ani směrem nahoru, ani směrem dolů, a tak já to mám rád :)))
tahle ještěrka byla celá placatá a široká, navíc vypadala, že nedýchá, říkám Michalovi, že jsme ji asi rozšlápli :))) ale ne, vyhřívala se na sluníčku a pak si odlezla po svých :)))
a nastává problém, holky byly uražené, že jsme je na vrchol nevzali, že tam foukal vítr a jim byla zima, docela jsme dostali sodu a byla z toho nepříjemnost, tak jsme se rozhodli, že se vrátíme znovu nahoru i s nima, jenže to ony zase, že ne ... už jsem ale nepovolila, když tak chtěly, tak musely ... nebylo to nijak úmyslné, chyba v komunikaci a problém na světě
Míša se nakonec odrazila :)))
ale Terka ne, ta byla naštvaná až do kempu
být otcem dospívající dcery není někdy opravdu jednoduché :)))
potápka malá :)))
lodička s prostorem
v Solenzaře několik dní kotvila loď, která vypadala jako armádní a dvakrát tu nad náma přeletěla stíhačka, nízko, to byl neskutečný hukot (potkali jsme ji tam pak ještě jednou v horách), tak nevím, jestli tady neprobíhalo nějaké cvičení
jablkové dětské bubliny
:)))
číslo našeho stanu
Slunce zašlo za horami v záři rudých červánků, nad polem a nad lukami tichne píseň skřivánků, zticha zticha, vítr dýchá, přes lučiny od lesa, za nimi se klenou zticha holubičí nebesa. Na luka a pole, skály, klesá mlha modravá, šeří koroptvička v dáli, kuřátka si svolává, zticha zticha, vítr dýchá, v trávu padá rosička a na sivém nebi zticha, bleskla první hvězdička ... tohle mě napadlo, když jsem ty červánky viděla :))) básnička, kterou si pamatuju z doby, kdy jsem byla úplně malá Janička a děda mi ji četl před spaním :)))
no a tohle je typ domečku, ve kterém bych tu pak chtěla bydlet ... je maličký, tak 3x4 m bych tipla, ale to je přesně ono. Na celém ostrově je jich spousta. Mimochodem, včera jsem si pořídila tu francouzštinu a začala jsem, to bude boj, ale spoléhám na to, že jsem verbálně poměrně obdařená (Michal by asi řekl, že jsem ukecaná, až hrůza), a že to půjde ... jenom nevím, anglicky mluvím jenom po tmě a v nouzi nejvyšší (třeba když v Solenzaře při placení kempu paní udělala chybu a málem nás to stálo o 65 euro více :))) a německy jsem se schopná zeptat na to, kde je pošta :)))
a tohle je po přejezdu kemp ve Venacu, který jsem tak chválila, opravdu výborný
akorát tam mám zážitek: šli jsme spát a pytlík s odpadky mám vždycky přivázaný venku u stanu, ať neuletí. Usínám a pořád tam něco šramotilo, tak se ptám Michala, co hledá, otočím se na něho a on si spí, něco se nám hrabalo v odpadcích, tak jsem zabouchala na stěnu stanu a ONO to přestalo. V noci mě vzbudí velké šramocení a něco se nám přehrabávalo v jídle a nádobí, slyšela jsem, že se jedná o něco většího a bylo TO vevnitř! Tak jsem si sedla a říkám: kšááá, kšááá, jedeš ... ztichlo TO ... tak budím Michala, že máme něco ve stanu. Ptá se, jestli velké nebo malé, říkám, že velké. Rozsvítil si telefon a chtěl otevřít ložnici, říkám NEOTVÍREJ TO! blázne :))) pak otevřel a nikde nic ... říkal, že to byla kočka, já si dělám legraci, že to byl pásovec nebo tarbík (ani nevím, proč mě napadly právě tyhle dvě zvířata) ... ale fakt jsem se bála, přece jen, všude kolem hory a divočina :))))
a tohle je pohled od stanu na městečko Venaco přímo v kopci
a na druhou stranu :)))
a na třetí stranu Monte d´Oro ... to je jedna z hor, na kterou se ohromně těším, až se tam podívám, zatím to s dětma nebylo schůdné, ale příště, za ty dva roky o tom budeme uvažovat :)))
a taky něco, abychom splnili přání dětí, želví zoo, největší v Evropě myslím nebo tak nějak :)))
a šonek to prostě musel vidět :)))
všude kolem byla samá želva, malé a ještě menší, velké a ještě větší, bylo to hodně zajímavé ... ta tečka na zádech je měřidlo, kterým 3 měsíce v roce měří želvám teplotu, a pak se vyhodnocují data
a jo a dneska jsem se navíc probudila o rok starší zase :)))
tahle želva (mimochodem úplně obrovská) dobře ví, co má v popisu práce, usmívat se do objektivů :)))
byla fajná :))) i když nejzajímavější byla asi želva aligátorovitá, obrovská s nosorožčím rohem a celá zarostlá zelenou řasou :)))
jen si tak trochu dáchnout :)))) v pracovní době, to bych chtěla zažít :))))
vodní mlha a důvod, proč mi zase odmítal spolupracovat foťák s objektivem ...
tyhle malé žluté želvičky pod lampou se mi vzhledově líbily ze všech nejvíce
a příběh: ten obrovský želvák honí tu dámu v předu :)))
proč asi? :))))
tady jí něco vysvětluje, asi v tom smyslu, jako jsi prostě moje žena!!!!!!!!
:)))))))
máme na videu, včetně jeho zvukových projevů :))))))
taťka je spokojený :))))) tak se usmívá
ale můj typ to teda není :))))))
a cestou zpátky jsme se chtěli projít k soutěsce Richiusa ... jenže oni postavili novou cestu a starou, která je ale v navigaci zrušili, takže to byl trošku boj to najít, vraceli jsme se snad třikrát, než nám došlo, co je turisté interditée (nebo tak nějak, jsem dáma v letech, pamět už tak neslouží :)))
ale našli! :)))
a byl to opět průchod řekou, po balvanech i vodou
Terezka na jednom balvanu sklouzla a odřela se
a Míša se zase nakonec namočila skoro celá :))))))))
a nástup do soutěsky, dál už jsme nešli, neměli jsme pořádné boty a byli jsme i oblečeni pro jinou příležitost
tím jak se údolí ochlazovalo, když na vrcholky ještě svítilo slunce, profukoval tu každý večer pořádný vítr, na romantické večery u svíčky to tedy nebylo :))) takže jsme je zaměnili za romantiku pod hvězdnou oblohou
můj narozeninový dort, ze kterého jsem si klasicky sfoukla i svíčku, takže své narozeninové přání mám :)))
všechno nejlepší, maminko :)))
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
- zrušit filtraci.

Odstranění fotek a videí z alba

Vyberte všechny fotky či videa, které chcete smazat a potvrďte akci.

Název

Korsika 2014 ... (4/5)

Popis

v další složce je část z východního pobřeží ze Solenzary (kde jsme původně měli začínat, takhle jsme se tam přesunuli z Bonifacia a strávili tam následujících pět nocí) a z posledního místa, z kempu Venaco v horách (to byl asi ten nejpěknější kemp, kde jsme byli, úplně obyčejný, rodinný, parádní ... nebyl v noci osvětlený a ta hvězdná obloha, to bylo něco naprosno neskutečně fascinujícího, a taky to bylo legrační, když jsem v úplné tmě hledala náš stan, spletla se o uličku a musela volat na Michala, abych ho vůbec našla :)))) ... takže i když jsme plány celé přehodili, byli jsme každý den úplně někde jinde, než jsme si naplánovali doma, bylo to fajn .... nebyl ani jeden den, který by nestál za to :))) a když si pomyslím, kolik míst nás tam ještě čeká, musím si povzdechnout, že dva roky bude hodně dlouhý čas (ale souhlasím s Michalem, že příští rok se vydáme poznat něco úplně nového :)))

Období

srpen 2014

Statistiky

  • 193 fotek
  • 2 se líbí

Fototechnika

Canon EOS 40D

Kategorie a štítky

Nastavení

Veřejné album

Vidí všichni lidé.

Přístupné pouze pro 18+

Vidí pouze lidé, kteří potvrdí svou plnoletost pro zobrazení obsahu 18+.

Skryté album

Vidí pouze lidé, kteří znají přesnou adresu alba.

Uzamčené album

Vidí pouze lidé, kteří zadají kód, který nastavíte.

Nahlásit album
Reklama
Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí...

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu

Také album můžete sdílet

Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Korsika 2014 ... (4/5)
Komentáře Přidat